NA SVĚTĚ JE TOLIK KRÁSNÝCH KNIH!

 

Vyzpovídali jsme herečku a spisovatelku Jarmilu Vlčkovou, spoluautorku nedávno vyšlé knížky pro děti Viktor a záhadná teta Bobina. Přečtěte si o jejím vztahu ke knížkám a psaní, je to hezké povídání.  

Četla jste jako dítě hodně? Měla jste nějakou svoji oblíbenou knížku?

Já mám celoživotní pocit, že bych mohla číst stále víc a víc. A tak je to se mnou od malička. Vždy jsem si v knihovně půjčila spoustu knih, které jsem potom ani nestihla všechny přečíst. Ale moc ráda jsem si je i jen prohlížela. Od malička také miluji vůni knih a ilustrace.

Nedokážu říct, kterou knihu jsem měla nejraději, asi vždy tu, kterou jsem zrovna četla. Milovala jsem ROBINSONA, KARKULÍNA… ale jedna kniha mně přece jen utkvěla v hlavě natolik, že jsem díky ní i změnila svůj život. Byla to kniha DENÍK ANNY FRANKOVÉ. Pamatuji si, jak pro mě bylo ve třinácti letech nepochopitelné, že přesto, že celá rodina žije schovaná před nacisty v zadní části domu, tak se nadále vzdělávají a snaží se žít svůj život co nejvíce naplno, a to i přes všechno utrpení, které zažívali. Tehdy jsem si řekla, že bych taky měla žít co nejvíc naplno. Hlavně mě nic neomezovalo, nikdo mi v ničem nebránil. V dospělosti jsem se vydala do Amsterdamu, abych se do jejich úkrytu podívala, a ještě teď mě z toho mrazí. Tuto knihu bych doporučila každému staršímu dítěti. Těší mě, že nakladatelství Triáda teď vydalo DENÍK ANNE FRANKOVÉ jako komiks. Musím říct, že je opravdu velmi povedený a já ho ráda doporučuji.

Jak jste se stala spisovatelkou a proč píšete právě pro děti?

Já bych asi nikdy nesebrala odvahu začít psát knihu sama. Jednou jsem to zkusila, ale mám napsanou jednu jedinou stránku, a ta leží v šuplíku. S psaním knihy mě oslovila má kamarádka a teď už i spoluautorka Pavlína Jurková. My jsme do té doby spolu psaly divadelní scénáře. Byly to autorské pohádky pro naše DIVADLO LÁRYFÁRY. A tak bylo jasné, že kniha, kterou napíšeme, bude opět pro děti.

Když jste v ruce držela svoji první knížku, jak jste se cítila?

Už když jsme se šly na knihu podívat do tiskárny, tak jsem měla krásný pocit. Potom mi přišel rovnou celý balík naší knihy a já si opakovala: „Tak se to opravdu podařilo!“. Samozřejmě jsem si knihu pohladila, očichala, s úctou otevřela a prohlédla si všechny ty nádherné ilustrace od Martiny Fojtů. A také jsem zašeptala jedno přání. Aby si ji malí čtenáři nechali ve svých knihovničkách, občas se k ní vraceli a až vyrostou, tak aby ji předali svým dětem a pak vnoučatům…

 Jak dlouho vám trvalo, než jste knížku napsaly?

Nám to trvalo asi tak půl roku. Ale myslím, že je to u každé knihy jiné. Záleží na tom, kolik si ve svém životě uděláte na psaní čas. Souhlasím s tím, že kniha se musí vysedět. Psát a psát, nic jiného nepomůže.

Máte nějaké svoje spisovatelské vzory?

Nejčastěji se vracím ke spisovatelce Betty MacDonaldové. Miluji všechny její knihy a vždy když nevím, kterou knihu si vybrat, tak sáhnu do knihovny pro jednu z jejích knížek. Její životní nadhled, vtip a lehkost, se kterou psala, je pro mne fascinující. A pak mám ráda spoustu dalších spisovatelů a spisovatelek. Na světě je tolik krásných knih, že mám vždy problém rozhodnout se pro tu jednu jedinou, kterou budu zrovna číst.

Co chystáte do budoucna?

Co myslíte? Píšeme!

 

Za Jinohrátky moc děkujeme paní Jarmile Vlčkové za rozhovor. Její prvotinu, kterou napsala společně s Pavlínou Jurkovou, si u nás v kamenném obchodě můžete prolistovat a nebo rovnou zakoupit na e-shopu: http://bit.do/Viktor-a-zahadna-teta-Bobina

Autor

Vendula

Vendula Skřivánková - majitelka firmy JINOHRÁTKY. Maminka dvou malých raubířů. Milovnice všeho kreativního, zábavného, fialového a jiného.

Napsat komentář